Krátkozrakost
(myopie)
Krátkozrakost (myopie) patří mezi tzv.refrakční vady oka. Krátkozraký jedinec má rozmazané vidění do dálky, zatímco na krátké vzdálenosti vidí ostře.
Jak vzniká krátkozrakost
Krátkozraké oko se vyznačuje tím,že je prodloužená jeho předozadní osa (1 mm prodloužení jsou asi 3 dioptrie) a je tedy delší, než by mělo být. Méně často je krátkozrakost způsobená příliš velkou lomivostí optické soustavy oka.
Proto se při pohledu do dálky v krátkozrakém oku sbíhají paprsky v ohnisku ležícím před sítnicí a na sítnici pak dopadá neostrý obraz. Při pohledu na blízký předmět se paprsky lámou až na sítnici a obraz je pak ostrý.
Tato oční vada vzniká nejčastěji během školní docházky, tedy přibližně po 6. roce věku. Jak roste dítě, narůstá i předozadní délka oka a počet dioptrií nutných k vyrovnání vady se postupně zvyšuje. Ke stabilizaci dochází se zástavou růstu, tedy většinou mezi 20. - 25. rokem života.
Krátkozrakost dělíme takto:
0 až -3 dioptrie: lehká krátkozrakost
-3 až -6 dioptrií: střední krátkozrakost
nad -6 dioptrií: vysoká krátkozrakost
Krátkozrakost, zejm. vysoká, bývá někdy spojena s degenerativními změnami sítnice a cévnatky, které v mohou zhoršovat zrak, i přestože má pacient v brýlích
správnou dioptrickou korekci. Pokud jsou tyto změny při vyšetření očního pozadí patrné, používá se označení myopia degenerativa.
Příčina vzniku krátkozrakosti
Krátkozrakost je velmi frekventovanou oční vadou, v posledních letech dochází k jejímu velkému nárůstu. Důležitou roli při vzniku krátkozrakosti hraje dědičnost, často pozorujeme rodinný výskyt.
Příznaky krátkozrakosti
Mezi hlavní příznaky krátkozrakosti patří mhouření očí do dálky, míjení známých na ulici bez povšimnutí, psaní a čtení "nosem", bolesti hlavy.
Korekce krátkozrakosti
Krátkozrakost můžeme korigovat brýlemi s mínusovými skly - rozptylkami, jež jsou silnější na okraji než ve středu. Korigovat krátkozrakost mohou také kontkatní čočky. Další metodou léčby je refrakční zákrok nejčastěji prováděný laserem na rohovce.
Komplikace krátkozrakosti
U této oční vady pozorujeme častější výskyt tzv.odchlípení sítnice (amoce), které, pokud se včas neléčí, může vést k úplné slepotě postiženého oka. U krátkozrakosti bývá prodloužená předozadní délka oka. Sítnice je pak zejména v periferních částech protenčena a degenerativně pozměněna a má sklony ke vzniku trhlin nebo děr. Těmito defekty se pod sítnici dostane tekutina, která způsobí její nadzdvižení (amoci).
Tato nebezpečná oční afekce se v prvních fázích projevuje pocitem plovoucích zákalů před postiženým okem, které mohou být jak drobné, tečkovité, připomínající padající saze (jsou způsobeny většinou krevním výronem do dutiny oka), tak větší, budící dojem pavučiny, obláčků nebo jinak tvarovaných stínů. Pacient může také vnímat jiskření nebo záblesky před okem, jež jsou příznakem dráždění sítnice. Poté se objeví stín v některé části zorného pole, který se dále zvětšuje a šíří se až k místu ostrého vidění. V této fázi pacient na oko oslepne úplně.
Pokud se tedy některý z těchto varovných příznaků objeví, je potřeba neprodleně kontaktovat očního lékaře. Včasné znovupřiložení sítnice operací je zásadní pro zachování vizu postiženého oka a pro rehabilitaci zrakových funkcí.